Výškově nastavitelný stůl patří k nejlepším investicím do zdravější kanceláře. Nejnovější výzkumy ale připomínají, že klíčem není stát místo sezení, nýbrž se během dne co nejčastěji hýbat. Shrnuli jsme, co z nich plyne pro každého, kdo tráví den u počítače.
Kde je problém: hodiny bez přestávky
Typický kancelářský den se skládá z dlouhých bloků sezení – u stolu, na poradách, v autě i doma u televize. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) uvádí, že dlouhé statické sezení přispívá k bolestem zad, šíje a ramen i k potížím horních a dolních končetin. Neméně důležité je ale to, co se děje uvnitř těla: zpomaluje se metabolismus a zatěžuje se srdce a cévy.
Australští vědci z University of Sydney analyzovali data z nositelných senzorů více než 83 000 lidí ve Velké Británii (International Journal of Epidemiology, 2024). Ukázalo se, že pokud člověk sedí déle než zhruba 10 hodin denně, roste u něj riziko onemocnění srdce a krevního oběhu.
Stání není všelék
Stejná studie ale přinesla i méně očekávaný závěr: delší čas strávený vestoje se na zdraví srdce dlouhodobě nepromítl. Velmi dlouhé stání bylo naopak spojeno s vyšším rizikem oběhových potíží, například s křečovými žilami. Autoři dodávají, že nesledovali přímo práci u stolu na stání, ale celkovou dobu stání během dne.
Pro majitele polohovacích stolů to není špatná zpráva – jen vodítko, jak je používat. Smysl stolu je v tom, že usnadňuje časté změny polohy a pohyb. Osm hodin stání místo osmi hodin sezení není cílem.
Kratší přestávky, zato častěji
Jak často tedy vstát? Užitečné vodítko nabízí metaanalýza University of Otago z Nového Zélandu, kterou v květnu 2026 otiskl odborný časopis Obesity Reviews. Autoři vyhodnotili 39 kontrolovaných studií, v nichž lidé buď nepřetržitě seděli, nebo sezení přerušovali aktivitami kratšími než 10 minut. Výsledky:
- Přestávky v sezení snížily hladinu cukru i inzulinu v krvi po jídle.
- Nejúčinnější formou byla obyčejná chůze.
- Nejlépe fungovaly přestávky každých 15 až 20 minut.
Nemusí jít o žádné cvičení. Pár minut chůze – pro vodu, ke kolegovi, po chodbě během hovoru – úplně stačí.
Kolik kroků je opravdu potřeba
Deset tisíc kroků denně nemusí být nutnost. Metaanalýza 57 studií v časopise The Lancet Public Health (2025) ukázala, že ve srovnání s 2 000 kroky souvisí zhruba 7 000 kroků denně se 47% snížením rizika předčasného úmrtí a 38% snížením rizika demence – tedy s přínosem téměř stejným jako u 10 000 kroků. Pro lidi se sedavým zaměstnáním je to realistický cíl.
Záleží i na tom, jak kroky sbíráte. Studie v Annals of Internal Medicine (2025) sledovala přes 33 000 dospělých, kteří denně ušli méně než 8 000 kroků. U těch, kdo chodili v souvislých úsecích 10 až 15 minut, se během zhruba osmi let objevil infarkt nebo mrtvice přibližně ve 4 % případů. U těch, kdo chodili jen krátce, zhruba po pěti minutách, to bylo kolem 13 %.
Ideální recept tedy zní: časté krátké přerušení sezení a k tomu jedna až dvě delší procházky denně.
Chůze přímo u stolu
Když vám pracovní program nedovolí odcházet od počítače, pomůže chodicí pás pod stůl. Výzkum Brigham Young University (PLOS One) zjistil, že lidé na pásu při rychlosti asi 2,4 km/h zvládali úkoly téměř stejně dobře jako ti, kdo seděli. Mírně klesla rychlost psaní a pozornost, a proto se chůze hodí hlavně k méně náročným činnostem: e-mailům, telefonátům, online schůzkám nebo čtení.
Začínat se vyplatí pozvolna: nejprve dvakrát denně po dvaceti minutách v pomalém tempu, a teprve když si tělo zvykne, čas postupně prodlužovat. Mezi úseky chůze si klidně sedněte – i tady platí, že nejvíc pomáhá pestrost.
Tipy pro aktivnější pracovní den
- Připomínka každých 20 minut: nastavte si nenápadné upozornění v počítači nebo hodinkách a při každém z nich se aspoň na chvíli zvedněte.
- Střídejte polohy: stůl zvedněte na 15–30 minut, pak se zase posaďte. Rozhoduje častá změna, ne délka stání.
- Hovory na nohou: telefonáty bez sdílení obrazovky jsou ideální příležitost projít se.
- Menší sklenice: když ji budete častěji doplňovat, nachodíte pár set kroků navíc.
- Jedna delší procházka: zařaďte alespoň 10–15 minut souvislé chůze, třeba po obědě.
- Pohodlné stání: přenášejte váhu z nohy na nohu, nepropínejte kolena a stůjte na měkké podložce.
Jak pomůže vybavení
Čím méně námahy změna polohy stojí, tím častěji ji opravdu uděláme. Elektricky polohovatelný stůl HOME přestaví výšku stisknutím tlačítka, protiúnavová podložka Comfort Mat ulehčí nohám při stání a kdo chce chodit i během práce, může sáhnout po chodicím pásu pod stůl.
@PRODUKTY: /elektricky-stul-home/, /comfort-mat-protiunavova-podlozka-na-stani/, /treadmill-chodici-pas-pod-stul/, slider
Závěrem
Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým 150 až 300 minut středně intenzivní aktivity týdně a co nejméně dlouhého sezení. Nové studie tuto radu zpřesňují: hýbejte se často a pravidelně, dopřejte si alespoň jednu delší procházku denně a polohovací stůl berte jako pomocníka pro změnu, ne jako náhradu židle. Vaše záda, srdce i soustředění to ocení.
Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou radu.
Použité zdroje
- University of Sydney: Standing more may not reduce cardiovascular disease risk, could increase circulatory disease (2024) – sydney.edu.au
- Gale J. T. a kol.: The Acute Effects of Interrupting Prolonged Sitting With Regular Activity Breaks on Postprandial Glucose and Insulin in Adults, Obesity Reviews (2026) – University of Otago
- Ding D. a kol.: Daily steps and health outcomes in adults, The Lancet Public Health (2025) – University of Sydney, American College of Cardiology
- del Pozo Cruz B. a kol.: Step Accumulation Patterns and Risk for Cardiovascular Events and Mortality, Annals of Internal Medicine (2025) – ScienceDaily
- EU-OSHA: Prolonged static sitting at work: health effects and good practice advice – osha.europa.eu
- Bull F. C. a kol.: World Health Organization 2020 guidelines on physical activity and sedentary behaviour, British Journal of Sports Medicine – PMC
- Brigham Young University: People on treadmill desks perform tasks nearly as well as those sitting – news.byu.edu